A je tady Stralsund, půvabné městečko na severovýchodě Německa na pobřeží Baltského moře. Kromě železničních fotografií, které uvidíte, stojí za zmínku i zbytky tramvajového provozu, který zde na rozchodu 1000 mm fungoval. Objevili jsme zbytky kolejí, na několika místech ve městě je z uspořádání dlažby patrné kudy koleje vedly, ale nějakou sovislejší síť už vystopovat nelze.

Pátrání po staré tramvaji nás přivedlo s Hrochem k myšlence, jaké by to asi bylo provozovat soukromou tramvajovou dopravu a pro svůj hypotetický záměr jsme si vybrali Jindřichův Hradec. Mimochodem ta myšlenka není nijak originální, před sto lety se dokoce prodávaly pohlednice J.Hradce s domalovanou tramvají v ulicích. Podle Hrochových představ by trať začínala u společného nádraží JHMD a ČD, vedla by cetrem města a končila pravděpodobně u rybníka Vajgar. Myslím, že je to dobrý nápad.

Ale zpátky ke Stralsundu a jeho železničním zajímavostem.

Stralsund místy připomíná jižní Čechy. V tomto směru je Hrochova úvaha o tramvaji v Jindřichově Hradci naprosto legitimní a pochopitelná.

Motorové vozy dvou typů a dvou dopravců. Nahoře souprava Usedomer Bahn (dceřinná společnost DB), dole Ostmecklenburgische Bahn a vám již dobře známá jednotka Desiro.
Nádraží ve Stralsundu - uliční pohled.

Originální výzdoba interiéru nádraží. Pozor: sledujete poslední fotku před pádem mého fotoaparátu na zem!
Fotogenické místo u závor a stavědla. První fota po pádu aparátu. Na těchto fotkách to sice není tak patrné, ale kraje snímků jsou již značně neostré a při cestě na Rujánu už přestal Canon ostřit úplně.

Ne příliš početná lokomotivní řada DR/DB - nákladní 155.
Po návratu z Rujány jsme přespali tradičně v herberku (ovšem netradičně umístěném v pevnostní věži) a prvním ranním vlakem (no, možná druhým...) jsme se vypravili k Berlínu a Frankfurtu. Už jsem sice nefotil, zato Hroch pořídil pár skvělých momentek a tak nebudete ani o dokumentaci posledního dne našeho putování ochuzeni.