Kromě dopravního systému mě v Hamburku zaujala i architektura, a to zejména ta z 20. století, která tam má (ostatně jako ve většině měst nejen v Německu) převahu.
Hlavní nádraží v Hamburku to není jenom kolejiště a nástupiště, ale také obchodní pasáž nad těmito nástupišti, která zároveň tvoří jednu z možných cest při přestupu z vlaku na vlak. Kromě mnoha jiných obchodů a krámků typu "fast food" se na této galerii nachází i Mc Donald's, jehož výzdobu tvoří reprodukce starých fotografií nádraží. A tak si můžete vychutnat nejen bohatý parní provoz, ale i např. legendární motorovou jednotku přezdívanou Létající Hamburčan (v originále Fliegender Hamburger), což zejména na půdě Mc Donald's dostává nový, komický význam...

Schodiště z perónu do přijímací budovy na nádraží Hamburg Harburg. Nevím proč, ale já v tom pořád vidím Ostravu hl. n. a Bohumín dohromady. A nebo Weglinec alias Kohlfurth alias "Uhlovec" v Polsku.
Architektura nadzemní zastávky Rödingsmarkt na lince metra U3. Pohled z nástupiště jste už měli možnost vidět v díle o hamburském metru.

Jak už jsem psal dříve, hlavním spojovacím prvkem většiny stanic je jejich "kachlíkovitost". Zde konečná linky U2 Niendorf Nord a jedna z ukázek nekonečného množství kachlíkových variací.
Svérázně řešený vstup do stanice, jejíž jméno si už nepamatuju. Možná mi Hroch napoví.

Detail eskalátoru. Takovéhle fotky mě baví i když připouštím, že pro někoho z vás to může být poněkud nudné.
Architektura starého přístavu.

Nové budovy v přístavu tvoří s těmi staršími harmonický celek.
Svérázná architektura z první čtvrtiny 20. století nedaleko hlavního nádraží. Pastva pro oko odborníkovo, jakož i oko nadšeného laika.

A příště? To už si zase uděláme výlet ven. Pojedeme do Westerladu na ostrově Sylt, který, světe div se, má denní přímé vlakové spojení i s Prahou.