A je tady jubilejní desátý díl cestopisu z Německa. A jak již včera slíbeno, budeme se věnovat hamburskému metru, nebo jak se běžně říká: U-Bahn. Pro metro platí vesměs totéž, co jsem psal minule, jenom vozový park je trochu odlišný, což je také asi to hlavní, co oba systémy odlišuje.
Podzemní úsek linky U3. Líbí se mi, že se metro (založené vesměs mělce pod povrchem) přizpůsobuje konfiguraci terénu a nadzemní zástavbě, takže mnoho stanic je do oblouku. Působí pak tak nějak lidsky a sympaticky. Kdo namítá, že strojvedoucí nevidí na všechny dveře soupravy, může být klidný. Na stanovišti má monitor (mimochodem cestující v prvním voze může všechno sledovat, příčka je z plexiskla), který se vždy při vjezdu do stanice napojí na místní kamerový systém a tak má fíra o celé soupravě (zpravidla 6 vozů, ale také 3 nebo 9) dokonalý přehled.
Starší souprava. Na nástupištích jsou často kiosky a tak je podzemí více "zabydlené". Ta naše pražská sterilita v metru je proti tomu značně nudná. Co na to odborníci z Metra, Honzo?
Vlak linky U3 se vynořuje z podzemí (úsek mezi stanicemi Rathaus a Rödingsmarkt), aby následně vystoupal na několik metrů vysokou ocelovou estakádu, ze které lze nádherně pozorovat hamburský přístav.

Vlak opačného směru tamtéž.
Nadzemní stanice Rödingsmarkt a míhání dvou vlaků.

Ještě jednou stanice Rödingsmarkt.
Úsek mezi stanicemi Landungsbrücken a Baumwall. Snímek pořízen ze střechy stanice Landungsbrücken (volně přístupné :-))

Starší souprava přijíždí od St. Pauli do zastávky Landungsbrücken. Strašně při tom skřípe. Spali jsme v herberku asi 100 metrů odtud a Hroch měl z toho nočního skřípání málem migrénu :-)
Podvečerní záběr ze zastávky Baumwall na U3.
Estakáda mezi zastávkami Rödingsmarkt a Baumwall na U3.
Večerní nálada na zastávce U2 Wandsbek-Gartenstadt. U nás bychom řekli Zahradní Město.
Vestibul stanice St. Pauli s automaty na jízdenky.
Návěstidlo ve stanici.
A příště? Sám ještě nevím. Určitě ale ještě nekončíme! Nechte se překvapit!